Povídám ti...

Byl jsem se projít

v našem červeném listnatém lese.

Byla mlha...

ticho

a klid tam byl taky.

A zkrz ten les jsem hleděl v rosou opilý kopec.

Slunce příjemně mrazilo

a měsíc

se opíjel myšlenkou, že se opije.

Měl jsem strach se opít. Mít strach se mi líbilo.

V podvečer se nic moc ničeho a nijak nikoho nebojim.

Jsem opilý.